|
|
Problematika vzniku kinetózy u virtuální neurorehabilitace
Pilný, Petr ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název práce: Problematika vzniku kinetózy u virtuální neurorehabilitace Cíle práce: Cílem této práce je seznámit čtenáře s teoretickými podklady vzniku cybersickness při vystavení uživatele virtuální realitě, popsat psychické a fyzické vlivy virtuální reality na jedince a využití terapie za pomoci virtuální reality u různých diagnóz. Experimentální část je zaměřena na zhodnocení frekvence výskytu projevů cybersickness během terapií u různých diagnóz a vliv druhotných faktorů na míru projevů cybersickness. Metody: Tato diplomová práce je zpracována formou literární rešerše. Pro vyhledávání použitých studií byly použity databáze PubMed, Scopus a Web of Science. Celkově bylo nalezeno 500 článků, tento počet se po odstranění duplikátů snížil na 438. Po pročtení abstraktů bylo vyřazeno dalších 395 titulů. Ze 43 titulů, zbývajících k posouzení ve fulltextové podobě, bylo vyřazeno dalších 29 titulů. Finální počet studií, použitých pro zpracování rešeršní části, byl 14 titulů, splňujících stanovená kritéria. Výsledky: Ze 14 studií, zahrnutých do experimentální části této rešerše a splňujících podmínky pro zařazení, byl zjištěn nejvýraznější výskyt právě Simulator Sickness Questionnaire - Disorientation (SSQD) hodnot, které mělo v 7 z 13 skupin v porovnání s ostatními podhodnotami Simulator Sickness...
|
|
|
Vliv virtuální reality na stabilizační funkce pacientů po cévní mozkové příhodě s neglect syndromem
Sedláček, Jakub ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název práce: Vliv virtuální reality na stabilizační funkce pacientů po cévní mozkové příhodě s neglect syndromem Cíle: Cílem této práce bylo zjistit, zda se pacientům po cévní mozkové příhodě s neglect syndromem významně zhoršuje posturální stabilita v důsledku vystavení virtuální realitě oproti zdravým probandům a pacientům po cévní mozkové příhodě bez neglect syndromu. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 28 probandů, z toho 10 pacientů po cévní mozkové příhodě s neglect syndromem, 6 pacientů po po cévní mozkové příhodě bez neglect syndromu a 12 zdravých probandů. Všichni pacienti byli testováni pomocí Catherine Bergego Scale k ohodnocení neglect syndromu před samotným okamžikem měřením změn stability. Toto měření se sestávalo z otestování probandů pomocí Timed Up and Go testu a částí Berg Balance Scale. Poté podstoupili 10 minut hry v imerzivní virtuální realitě. Okamžitě poté byly Timed Up and Go test a Berg Balance Scale zopakovány. Data byla zpracována pomocí MySQL databáze s využitím programu HeidiSQL. Výsledek: Po vystavení virtuální realitě není rozdíl ve změnách posturální stability u pacientů s neglect syndromem oproti zdravým probandů nebo pacientům po cévní mozkové příhodě bez neglect syndromu, tzn. bezpečnost využití virtuální s ohledem na riziko pádů není negativně ovlivněná přítomností...
|
|
|
Využití virtuální reality s ohledem na riziko cybersickness ve fyzioterapii pacientů s neglect syndromem
Macháčková, Tereza ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Využití virtuální reality s ohledem na riziko cybersickness ve fyzioterapii pacientů s neglekt syndromem. Cíl: Zjistit, zda lidé po cévní mozkové příhodě (CMP) trpící neglekt syndromem mají při pobytu ve virtuální realitě větší tendenci k získání cybersickness v porovnání s pacienty po CMP bez neglekt syndromu a lidmi bez neurologického postižení. Dále zjistit, zda míra neglekt syndromu má vliv na závažnost vzniklé cybersickness. Následně pak zhodnotit nastupující trend tvorby her využívajících virtuální realitu pro terapii neglektu s ohledem na cybersickness. Metody: V rámci experimentu účastníci studie hráli desetiminutovou hru ve virtuálním prostředí speciálně vyvinutou pro terapii neglekt syndromu. Během hry byli probandi usazeni a hráli pomocí pohybů hlavy. Ke zprostředkování virtuální reality byla využita konzole HTC VIVE. Účastnící studie byli rozděleni do 3 skupin: skupina Zdraví (n = 12) bez neurologického postižení, skupina CMP (n = 6) pro pacienty po CMP bez neglekt syndromu a skupina Neglekt (n = 10) pro pacienty po CMP s neglekt syndromem (KF-NAP ≥ 1). Každý proband před a po hraní ve virtuálním prostředí vyplnil SSQ dotazník, který byl použit ke sledování cybersickness. Sběr a třídění dat proběhlo s využitím MySQL databáze a programu HeidiSQL. Jednoduché tabulky byly vytvořeny...
|
host ::
RSS.